Vše o PES 6
Platforma: PC, PS3, Xbox 360, PS2, PSP, NDS
Žánr: Fotbalová simulace
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: Procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 16 MB 3D grafická karta, 1,5 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon 64 3600+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT 128 MB
Výrobce: Konami
Distributor v ČR: CD Projekt
Cena: 1 299 Kč
Homepage: http://uk.games.konami-europe.com/game.do?idGame=118
Ani po desítkách zápasů a několika sezónách se nemohu zbavit přirovnání, které se s každým dalším dnem po boku Pro Evolution Soccer 6 nabízí. Konami stvořilo sérii, kterou rok od roku brousí jako diamant, a jejíž cena úměrně tomu stoupá. Bez mučení přiznávám, že mě konkurenční FIFA 07 (i přes množství kladných ohlasů) nepřesvědčila o směru, který letos zvolila: o to markantnější je rozdíl mezi ní a samurajem z Japonska.
Pomalé objevování
Pro
Evolution Soccer zvolil cestu vylepšování v oblastech, které fanoušci
označili za problematické. Letošní díl tomu do puntíku odpovídá. Jádro
hry zůstává stejné, a změny se odehrávají spíše v konkrétních
oblastech, než že by překopaly hratelnost jako celek. Proto nebude v
následujících řádcích a odstavcích řeč o fantastickém kroku vpřed, ale
malých krůčcích, které posunují zážitek z hraní (téměř) k dokonalosti.
Sledujte
levý dolní roh: objevila se nabídka rychlého rozehrání * Závary před
brankou jsou často až příliš nepřehledné * Byl to offside, nebo nebyl?
Nejmarkantnější vliv na vyznění hry s sebou přináší upravená fyzika míče, která je symbolem letošních ročníků fotbalových simulací (FIFA 07 se na ni shodně zaměřila, vzpomínáte?). Konami nezvolilo revoluční úpravy, nezmiňuje v materiálech pro tisk, že míč je samostatně se chovajícím objektem, který již není součástí hráče: efekt při hraní je ale obrovský. Obecně se hra zpomalila a přibylo nepřesností, které ji kouskují. Přihrávky po zemi jsou pomalé a nepřesné, a stejně jako v ostatních oblastech, i zde vynikají individuální schopnosti jednotlivých hráčů. Zatímco od obránců nemůžete čekat chytré uličky za obranu a jimi vyslané pasy nejspíše zachytí některý z protihráčů, kreativní záložníci se dokáží projevit jako skuteční tvůrců hry. Dobře postavené mužstvo je v Pro Evolution Soccer 6 jedním z mnoha elementů, které ovlivňují výsledek: stejně jako správně zvolená taktika, ke které se shodně vrátím v nadcházejících odstavcích.
Zapomenout můžete na nesmyslné centry, které s milimetrovou přesností přistávaly na prsou hráčů, jejich využívání si žádá cvik a zkušenosti nasbírané v několika desítkách zápasů. Mnohem častěji se ke slovu dostanou také čechrané centry za obranu, jejichž využití bylo v minulosti nemožné - nyní ale přidávají do hry nový taktický element, který dokáže při vhodné taktice rozhodovat zápasy. Fyzika míče se pak podílí na střelbě nebo hlavičkových soubojích, které hru shodně přibližuje realitě.
Hraje
se na góly, ne na držení míče - ale toto tvrzení tentokrát nepomohlo *
Stíny na stadionech mohou vadit, ke hře ale patří * Účinnost přímých
volných kopů je poměrně nízká
Ze všech sil
Dění na hřišti přitom od hráče vyžaduje maximální koncentraci a s rozkouskováním hry ještě vzrůstá riziko zbytečných chyb. Ať už v obraně nebo na kterémkoliv kousku hřiště, riskantní přihrávky dávají soupeři šanci k přečíslení, kterou dokáže zužitkovat. Zejména při bránění v okruhu pokutového území je ťukání po zemi zbytečně riskantní, zatímco centr od brány snadno vznikající nebezpečí zažehná. Tvůrci šli tak daleko, že osobní souboje mohou skončit desítkami různých způsobů: i když jste odstrčení od míče, rychlým krokem zpátky se můžete vrátit do souboje o něj, v mnoha případech skončí požďuchování dvou hráčů úplnou ztrátou balónu, který pak převezme jiný z hráčů. Nepřesnosti, aktivní hra, požďuchování, celá tato sbírka detailů dělá každý zápas neopakovatelným.
Předzápasová volba strategie * Rozhodčí se při brutálním zákroku nebojí vytáhnout červenou * Návštěva jako v české lize
Bylo by ale chybou se domnívat, že hra se nevyvaruje řady přehmatů, nebo že zůstane stejně nápaditá i po týdnech hraní proti umělé inteligenci. Jistě, konkurenční FIFA stále trpí syndromem "naučím se využívat typických způsobů ke skórování a hotovo", ale ten se do jisté míry vyskytuje i zde. Zvládnete-li dokonale taktiku svého mužstva (v Master League jsem strávil několik sezón za tým Arsenalu a rozestavení 4-4-1-1 nenašlo proti-variantu), objevíte i osvědčené způsoby ke skórování - bez ohledu na taktiku soupeře. Fungují zde rychlé útoky po stranách a centry před bránu, rychlí a techničtí hráči dokáží přesprintovat obránce a zakončit v souboji jeden na jednoho, a bohužel, až přespříliš gólů padá s dorážek (za což paradoxně nesou odpovědnost poněkud nevyvážení brankáři). Pokud se snad dostanete do situace, kdy už pro vás hra neznamená výzvu, doporučuji zvednout obtížnost - PES 6 jich nabízí celkem pět a jste-li znalci předchozích ročníků, můžete bez problému startovat na prostřední z nich. Pokud stále hledáte novou motivaci, jednoduše vyměňte tým i způsob hry: rázem zjistíte, jak komplexní simulací PES 6 je.
Vyváženost hry je předností, o níž se statistikové a detailisté snadno přesvědčí. Zatímco v konkurenční FIFA nemáte pocit, že post defenzivního záložníka hraje roli, zde se z něj stane jeden z klíčových hráčů (skutečný štít, který bourá protiútoky soupeře). PES 6 vám pomůže objevit význam ofenzivně laděných krajních obránců, na něž sází řada evropských mužstev, vyplatí se vám věnovat získané prostředky nákupu kreativního záložníka, který dodá hře na nápadu (pravda, spíše na realizaci - nápad na útok je přece věcí hráče). Každý post má svůj význam, každý přehmat je tvrdě trestán. PES 6 se tím paradoxně omezuje spíše na hardcore fanoušky fotbalu, kteří ochotně přijmou nabídku starat se o svůj tým v každém detailu, hledat jeho chyby, a díry zacelovat nákupem vhodných fotbalistů, případně změnou strategie. Pro takové hráče ale představuje obrovskou výzvu.
U české hymny se nemluví! * Arsenalu to v těžkých podmínkách nejde (vzpomeňte na zápas v Moskvě) * Žlutá barva Arsenalu sluší
Konec ostudných obránců
Na hřišti se přitom nejvíce změnili obránci, či lépe řečeno - obranná hra jako celek. Už nikdy více rychlé faulování soupeře a nekončící série skluzů, letos se bránící hráči snaží soupeře obrat čistým způsobem, využívají své rychlosti, blokují soupeře, ve vhodné situaci mu vypíchnou míč. Poněkud nevyváženě působí mechanismus přepnutí do fotbalisty, jenž je nejblíže míči. Zejména při bránění rychlých protiútoků tím vzniká řada nebezpečných situací. Neodhadnete situaci jeden na jednoho uprostřed hřiště, po straně se blížící útočící hráč udělá rychlou kličku a přesprintuje vás. I když jste o tři kroky za ním, stále jste nejblíže míči a hru proto nenapadne přepnout vás do lépe postaveného obránce, který by mohl útočníka křižovat - co více, takový hráč zůstane bezpečně na svém postu uprostřed hřiště a ze strany se řítící útočník může zakončit (a v pro vás nejméně vhodný okamžik vstřelit rozhodující branku).
Van
Persie je otřesen po zákroku protihráče * A teď přijde rána od českého
Mozarta * Plašila v lásce nemám, proti Togu ale zahrál příkladně
Nikoliv milovat, ale nenávidět letos budete strážce své svatyně. Konami upravilo brankáře do té míry, že častěji vyráží míč, a tím nepřímo navyšují počet gólu z dorážek. Nic se však nemá přehánět a míra vyboxovaných střel jde často až za hranici únosnosti. Na druhou stranu hře na šťavnatosti dodává řada gólových situacích, při nichž brankář míč lízne prsty, aby ten i přesto skončil v síti. Než-li o individuálních chybách je umělá inteligence brankářů spíše o nevyváženosti, kterou by řádný betatest dokázal odhalit. Ve světle jinak nadšených dojmů jsou gólmani zřejmě nejtemnější stránkou hry. Letos je navíc předčí i nenáviděná "součást hry" v černém - rozhodčí.
Páni sudí se po kritice z minulých let dočkali markantního vylepšení a na jejich rozhodnutí si (s čistým svědomím) nebudete moci stěžovat. Fauly jsou pískány a po zásluze odměňovány, o nespravedlnosti se dá mluvit pouze v řadě strkanic, které povětšinou končí ve prospěch útočícího mužstva. Citlivě je posuzována otázka offsidů, kdy jsem z desítek postavení mimo hru objevil pouze jedinou situaci, jíž bych si dovolil označit slovem "sporná", nikoliv však jako "nesprávně posouzená". Jestli budete rozhodčí milovat, nebo nenávidět, závisí také na způsobu hry: počítač se jen ve výjimečně omezuje na faulování, a žluté karty často putovaly spíše na konto mého týmu. Ale jak bych se slušelo říci i tentokrát, vše se odvíjí od způsobu vaší hry.
Před
začátkem zápasu nesmí chybět fotografové * Závar před brankou, řešením
je jednoduchý odkop * Hodnocení hráčů: jak vidno, tenhle zápas se
příliš nevyvedl
Přiznejme si pravdu
Pravda je, že jakkoliv je Pro Evolution Soccer 6 po stránce hratelnosti nepřekonatelný, najdou se oblasti, v nichž má FIFA 07 navrch. Už dlouhá léta volám po dokonalém spojení manažerské a herní části (do kterého se tvůrcům z logických důvodů nechce) a z tohoto pohledu je výtvor od EA Sports lepší volbou. Novinové články, výzvy od vedení klubu, to vše dodává manažerské práci na autentičnosti: a to vše letos v Pro Evolution Soccer chybí. Master League nenabízí příznivcům rozhodování a vedení týmů příliš prostoru k seberealizaci: kromě nákupu hráčů a nutnosti sledovat finanční konto (jež ovlivňují pouze zisky ze zápasů a prodeje hráčů) vše ostatní absentuje. Není to přímá výtka, ani chyba, jíž byste měli věnovat pozornost. Pro Evolution Soccer 6 je především o dění na hřišti (případně věcech, jež s ním souvisí - taktice, studování týmů apod.), příznivce manažerské práce jednoduše neuspokojí.
A pak jsou tu oblasti, které nemají s hratelností nic společného. Ano, řeč je o zpracování, v němž PES i letos pokulhává. Komentář je prakticky totožný s tím loňským (nemá nic společného s kvalitou, která je tradičně vysoká), zvuky jsou dobré, za to hudba mi po třech dnech hraní začala lézt na nervy a následovalo její vypnutí v nastavení hry. Otázku grafiky bych rád přešel, protože jak říká známe pravidlo, na kráse nezáleží: beztak mi ale nezbude než konstatovat, že na dnešní technologické možnosti zůstává série až příliš při zemi. Zvláště v roce, kdy vychází také vizuální atraktivnější verze pro Xbox 360, by nás na PC potěšilo grafické "povýšení" - čekali jsme však marně. Pochvalu si tak zaslouží pouze zachycení některých typických pohybů, jakými se pyšní fotbalové hvězdy: ať už jde o typický Henryho rychlý krok při sprintování, nebo Rosického kouzelnou ránu šajtlí.
Světlé stránky hry |
|
Temné stránky hry |
|
Najdou se i další drobnosti, jež budou řadové hráče štvát: jako vždy omezené soupisky, kdy jsou jen vybrané týmy kompletní a "se vším všudy", ostudné konzolové menu. Ve skrytu duše předpokládám, že na řadu z nich jste si už stačili zvyknout. Osobně bych uvítal odlišné zahrávání standardních situacích, jejichž význam za tím reálným pokulhává, které nám Konami (doufejme) nadělí příští rok.
Končit nelze jinak než tvrzením, které vystihuje podstatu všeho: Pro
Evolution Soccer 6 je o objevování detailů, které tvoří komplexní
zážitek. Mohl bych zmínit řadu z nich, které v předcházejících
odstavcích nepadly: počínaje rychlou rozehrávkou a konče možností
nechat počítač, aby vám pro zápas vybral taktiku, či za vás dokonce
automaticky střídal hráče. O to však nejde. Všechny drobnosti, malá i
velká vylepšení hry musíte především zažít - na vlastní kůži.
Grafika: 7/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 6/10
Hratelnost: 9,5/10
Není mi milé omílat, že i letošní díl Pro Evolution Soccer je nejlepší fotbalovou simulací. Co ale nadělám. Možná podstatnější je informace, že své kouzlo neztrácí ani po dlouhých dnech hraní. Pusťte se do jeho objevování.
Celkové hodnocení: 8,4/10