Pro Evolution Soccer

Historie počítačových fotbalů patří jednoznačně dominující sérii FIFA, která už zhruba deset let bezkonkurenčně ovládá herní komunitu zaměřenou na virtuální kopanou. Sice se sem tam objevily náznaky možných konkurentů (například Actua Soccer), ale vesměs šlo vždy o výstřel do tmy, který se nikdy neujal. Letos můžeme přivítat na PC platformě konverzi konzolové (PS2) hry Pro Evolution Soccer 3 (dále už jen PES3) z dílny japonských Konami. Před několika málo týdny představili EA Sports své letošní pokračování ve FIFA Football 2004 (recenze), a tak nebude na škodu ani nějaké to srovnání.

• FIFA versus PES
Základní rozdíl mezi oběma tituly je už v jejich základním způsobu zpracování. Zatímco FIFA se snaží každoročně přinést fotbal trochu jiný, PES směřuje k dosažení co nejvěrnější podoby s fotbalem skutečným. FIFA se snaží hru měnit úpravou ovládání a vymýšlením někdy až prapodivných způsobů zahrávání standardních situací, PES3 usiluje o přirozené podání tak, jak je znáte z reálu. Rozdílů v obou titulech je velká spousta a díky tomu se oba i zcela jinak hrají.

K výhodám FIFY patří bezesporu oficiální licence prakticky na vše, co ve hře najdete, čímž myslím především skutečné týmy, ligy a poháry, v nichž nastupují hráči s reálnými jmény a často i vizáží. V tomhle PES3 zaostává, nicméně pro toho, kdo hledá ve fotbalu především zábavu, nejsou tato kritéria prvořadá a nezapomeneme ani na možnost si sestavy či týmy upravit podle vlastních představ (což zase pro změnu ignorují EA). O tom ale až později. Na úvod ještě vzpomenu hutnost hráčské a klubové základny, která je rovněž jednoznačně na straně FIFY. To, co se v ní dá počítat na stovky, najdeme v PES3 v jednotkách desítek. Do této chvíle tedy FIFA jasně vítězí, ale to jsme teprve na začátku. Karta se totiž obrací...

 

TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

• Skvělá podívaná i bez hraní
Jelikož nejsem herním konzolím nijak nakloněn, připravoval jsem se na nástup PES3 trochu s despektem. Očekával jsem surovou arkádu končící házenkářskými výsledky, ovládanou přes pár tlačítek. Poprvé mi brada klesla, když jsem nainstaloval před pár týdny demo a zvykl si na jinou grafiku a pohyby – přeci jen podvědomý zvyk na FIFU potřeboval chvíli na rozkoukání. Začal jsem ne přímo hrou, ale koukáním na zápasy počítače. A nestačil se divit. Před očima se mi odvíjel čím dál lepší fotbal se vším, co k němu patří. Tím myslím rozmanité a zároveň přirozené i rozumné chování ve všech možných situacích, parádičky i nepřesnosti, míče rovnou na kopačku i do volného prostoru, hlavičky jedovaté i ušmudlané, podběhnuté centry nevyjímaje.

Postrkování se hráčů v soubojích o míč, střelba z dálky i kombinace až do malého vápna, vedení hry po křídle i středem. Akce přímé i roztažené do stran, kombinace nakrátko i rychlé přenášení hry. Změny strategií podle aktuálního skóre a rozvržení sil. Spásné zakopávání míčů obranou v případě hrozícího nebezpečí. Mazané chování brankářů nejen na brankové čáře, ale v celém prostoru vápna i za jeho hranicemi. Po pár odkoukaných zápasech jsem začínal tušit, že jsem svědkem pěkného překvápka. Navíc mi pouze sledování hry počítače učarovalo natolik, že si doteď zápasy hrané pouze v jeho režii sem tam pouštím jen tak pro oko, což doporučuji i vám, kdo budete s touto hrou začínat. A bude ještě líp.

• První kroky
Poté, co jsem se rozhodl sám zasáhnout do hry, jsem se uchýlil ke studiu, co vlastně hra v ovládání hráčů nabízí. A nestačil jsem koukat. Kromě přihrávek a střel jsou to i míče do běhu po zemi i vzduchem, centrování na vzdálenějšího či bližšího spoluhráče v daném směru, centry vysokým obloukem i naopak spíš při zemi, křižné pasy, náznaky střel a přihrávek, postrkávání se se soupeřem, skluzy, několik rychlostí pohybu s míčem, posílání spoluhráče proti útočníkům, možnost ručního ovládání golmana, kličkování. Střelba a centry s volitelnou (ale opravdu VOLITELNOU) silou, míče do volného prostoru, hráči bez magnetů na míč, předkopávání si míče při driblingu, rozmanité způsoby zpracování, to vše v závislosti na aktuální poloze míče vůči vaší kopačce či hlavě.

Velkou roli hraje správné načasování jak při doskakování na centry, tak v koncovce střelecké. Z otočky nikdy nevypálíte tak přesně jako v běhu čelem k brance, míč u kotníku nenakopnete tak silně jako když jej máte mírně předsunutý. To samé se týká hlaviček či nůžek. Výsledek – naprosto fascinující kopaná, která nemá chybu.

 

Akce mají šťávu, střídají se vydařené kombinace s vyloženě spálenými. Míče létají všemi směry, do branky i daleko mimo ni. Od tyčí jakož i od hráčů se rovněž míč odráží do všech stran přesně podle toho, jak na ně dopadl. Čisté průniky se střídají s nepřehlednými závary. Střele lze přidat na razanci anebo ji naopak přitlumit, případně poslat panenkovský oblouček. To vše ve zcela přirozeném provedení jak ze strany hráče, tak i CPU. Bravo!

• Bohaté nabídky a volby
Stále ještě nekončím, další a další překvápka nás teprve čekají. Poté, co si vyzkoušíte samotnou hru vás může napadnout zkusit vyšťárat, zda lze vůbec nějak měnit strategie nebo aspoň rozestavení. K dispozici najdete několik desítek předdefinovaných schémat rozestavení týmů, což je ovšem teprve počáteční základ. Detailní rozestavení totiž provádíte i na úrovni jednotlivých hráčů! Prostě kam koho šoupnete, tam bude jeho post a omezeni jste pouze lajnami kolem trávníku. Ale pozor, to pořád teprve začínám.

Každému hráči mohu ještě individuelně nastavit, jak se chovat při útoku a bránění. Pro útočné fáze lze každému nadefinovat až dva směry, do kterých se má snažit uvolňovat. Pro obranu pak nastavujete jednu ze tří úrovní podílení se na obranné hře. Chcete-li tedy třeba nechávat útočníky vysunuté, nastavte jim nízkou potřebu se vracet zpět. A aby toho nebylo málo, každému hráči lze kdykoli během zápasu navolit v pěti stupních, jestli se má chovat víc útočně nebo naopak bránit.

Dále tu máme týmové taktiky. K dispozici je opět řada předdefinovaných strategií, z nichž lze vybrat až čtyři, mezi nimiž pak půjde pomocí ovladače kdykoli za hry přepínat. Komu by to dělalo problém, může nastavit režim automatický, kdy bude tým měnit hru podle aktuálního dění a poměru sil – a nemějte strach, že na to půjde špatně. Pak je tu ještě poloautomatika a pár věcí dalších, které podrobně rozebírat by bylo nad rámec, který můžeme do článku vecpat. Podstatný je pro vás závěr, že hra je tak bohatá, jak to jen jde. Navíc vám nic nenutí a je připravena jak pro ty, kdo se rádi s týmem piplají, tak i přístupná těm, kdo se spolehnou na automatiku či předdefinované scénáře.

• "Obyčejný přátelák"
Opusťme taktické volby a přejděme k výčtu a krátkému seznámení s herními možnostmi. Samozřejmostí a základem je obyčejný přátelák. Ale ani ten v PES3 zas tak obyčejný není. Jednak si zde všimnete možnosti nastavit buď žádné (budete hrát jen za jednoho hráče v týmu), manuální, anebo automatické přepínání kurzoru na nejbližšího hráče vzhledem k míči. Jen tak mimochodem – ta automatika lze nastavit v osmi variantách. Dále se volí, zda chcete přepínat i na golmana či nikoli.

 

Hru jde (samozřejmě i v ostatních režimech) hrát na pěti obtížnostech a krom stadionu, denní doby nebo třeba deště si volíte i formu obou týmů (každý v šesti stupních včetně náhodného). Podobným způsobem vyhodnocuje i forma každého hráče zvlášť, což oceníte třeba při střídání anebo sestavě té nej formace která je aktuálně k dispozici. Dokonce jde nastavit i na čí straně má být komentátor či jaká návštěvnost domácího a hostujícího celku se sejde na tribunách včetně jejich povzbuzovací nálady.

Nestačí? Dobře, přidám. Samozřejmostí je hra na devadesát minut či možnost prodlužování. To může končit po nastaveném čase anebo zlatým gólem, kdy zápas končí okamžitě po vstřelení branky. A je tu také gól stříbrný, kdy zápas končí i přes vstřelení branky až po doběhnutí daného poločasu prodloužení (tento model se nyní užívá například na mistrovstvích světa a Evropy či v Lize mistrů). Dodávat, že nechybí ani penaltové rozstřely je asi zbytečné. Samozřejmostí je i volitelná délka zápasů, výběr mezi zimní a letní sezónou anebo vypnutí zranění. A abych nezapomněl – pískají se i ruky.

• V kůži trenéra
Pro hru jako takovou je k dispozici zhruba padesátka nároďáků včetně našeho a asi pětašedesát sestav klubových. Výběr týmů lze provést jak ručně, tak i zcela náhodným výběrem, obojí snadno a přehledně. S přátelákem spláchnu i jednu výbornou perličku, a to možnost nastoupit k zápasu pouze v roli trenéra. Neovládáte žádného z hráčů, ale aktivně se podílíte na udílení taktických pokynů v podobě změn strategií, zvyšování tlaku, střídání a prostě všeho, co s trenérskou lavičkou souvisí. Zkusili jsme takto odehrát už několik zápasů a závěr? To nemá chybu!

Sedíte na posteli, před sebou velikánskou televizi, na obrazovce se odvíjí parádní mač a vy se snažíte hledat co nejlepší odpověď na taktiku soupeře, kterou mění buď počítač, anebo ještě líp brácha nebo jiný příbuzný či kamarád. Taktik je dost na to, abyste si vystačili a mohli pomocí nich hru opravdu koordinovat i stylem „útoky hnát po levém křídle“ apod.

 

K přáteláku se mimochodem pojí i možnost sehrát penaltový rozstřel s možností zvolit pořadí exekutorů a po skončení dát buď rychlou odvetu či pouze změnit týmy a rozdat si to v jiných sestavách. Tyhle možnosti samozřejmě najdete i na konci každého zápasu. Ještě pořád neskončím a zmíním závěrečnou statistiku, která krom záznamů o brankách a faulech obsahuje i individuální hodnocení a detailní analýzu výkonu jednotlivých hráčů tak, jak jsme an něj zvyklí ze sportovních periodik. A o každé brance se dozvíte i z jaké dálky a jakým způsobem padla. A taková milá drobnost – i při autovém vhazování si můžu vybrat, kdo míč hodí do hry.

• Liga je liga
Toto Nohavicovo pořekadlo jsem použil pro uvedení do dalšího herního režimu – ligy. Najdeme tu možnost hrát ligu tzv. „poloviční“, kde každý tým sehraje s ostatními pouze jeden zápas. Plná liga pak spočívá ve vzájemné hře doma i venku. Při sestavování ligy je opět možné použít buď ruční či automatické metody, případně kombinace obou. Rovněž ukládání dat ve všech ligách a turnajích lze nastavit na ruční či automatické, takže ten, kdo neunese prohraný zápas může zkusit štěstí znovu za cenu potřeby nakonec vše ručně uložit. Rovněž je volitelně možno povolit pozdější přístup základních nastavení jako obtížnost, délka zápasů apod.

• Turnaje a poháry
Další možností je potom pohár. Zde z důvodu licence nenajdeme žádné z konkrétních světových podujetí a k dispozici je několik předdefinovaných pohárů řazených geograficky, které plně suplují svojí strukturou MS, ME, Ligu mistrů apod. Mezinárodní čítá dvaatřicet týmů z celého světa, Evropský je pro šestnáct mužstev našeho kontinentu, v Africe se hraje s týmy sedmi, Amerika jich nabízí dvanáct a Asie+Oceanie šest. Specialitou je pak pohár Konami pro třicet dva mančaftů, kde jde navíc volit systém, jakým budou kluby a jejich zápasy odehrány a některé další speciality.

• Kariéra
Tento název jsem si vypůjčil pro změnu z titulů EA, protože vám asi napoví víc než mírně zavádějící termín „Master League“ používaný v Konami. Nepleťte jej s Champions League – Ligou mistrů, protože s tímto podujetím nemá nic společného. Jedná se o práci s vlastním týmem, který si na začátku vyberete a poté se stává součástí vašeho fotbalového života. Trénujete spolu, odpočíváte, vymýšlíte taktiky, čachrujete s hráči, vyplácíte hráče a samozřejmě nějaké ty prostředky podle toho jak jde hra dostáváte. Tohle je ale opět pouze úvod, nadchne vás opět hloubka propracovanosti.
 

Krom ligových špílů se tu a tam odehraje nějaký ten přáteláček, přípravka. Když se podaří umístit v tabulce, přijde řada i na poháry či kvalifikace. A následují další a další vymoženosti, které fotbal a jeho zákulisí skýtají. On zmíněný trénink vlastního mužstva je výborný způsob, jak zjistit o svých svěřencích co nejvíc a podle toho sestavovat taktické plány. Krom jiného si také můžete s konkrétními hráči natrénovat standardní situace, které se pak mohou stát vaší silnou zbraní. Pokud ovšem máte natrénováno a nepálíte jen tak od boku stylem „co kdyby“.

Kariéra mimo jiné nabízí možnost si svůj tým přizpůsobit oku a tak lze hráčům změnit jména, dresy, trenýrky, štulpny, zadat název klubu a případně naimportovat vlastní grafiku v případě, že si nevystačíte se zabudovaným editorem. Ten nabízí vše od log, týmových barev, klubových motivů až po kapitánské pásky. Šikovná je i možnost používat takto vytvořený tým i v režimu přáteláků a jen tak ho stavět proti různým soupeřům.

• Bonusy
Hra obsahuje i několik skrytých bonusů, k jejichž odhalení slouží tzv. PES body. Získáváte je postupně za to, jak si vedete a když se nahromadí, lze otevřít některé z herních tajemství. V kariéře zaujme i přehlednost a účelnost tabulek a seznamů, které se vám různě nabízejí ke shlédnutí, což platí vesměs o celé hře. Najdete tu i návody a vysvětlení manažerských praktik, proč a jak ta která věc funguje a k čemu ji používat atd. Šikovný je třeba graf znázorňující průběh vaší pozice v tabulce, z něhož snadno zjistíte, na kterých příčkách jste se kdy pohybovali a jestli míříte spíš k titulu či jste zralí na sestup.

• Trénink
Pomalu se dostáváme k tréninku, který je kromě kariéry zastoupen i samostatně v ještě košatější podobě. Je rozdělen do několika sekcí, kam se sdružují jeho formy podle příbuznosti. Volný trénink představuje vyběhnutí na trávník, postavení golmana mezi tyče a zcela volnou hru s míčem - přihrávky, centry, narážečky, střelba, nácvik vychytávek a v neposlední řadě i autových vhazování a rohů.

Druhou formou tréninku je bodované plnění úkolů – například střelba na terč. Čím přesnější, tím více bodů, s pomalu se zvyšující obtížností. Trénink pamatuje i na úplné nováčky a nabízí jim výuku ovládání hry od samých začátků v podobě pohybu bez míče i s ním, přihrávek, střel, ale i pokročilejší formy jako přihrávky do běhu, narážečky atd. Prostě většinu toho co budete potřebovat se zde názorně dozvíte.



I o tréninku bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale musím brát zřetel na délku článku. Zmíním ještě aspoň výbornou věc, a to nácvik přímých kopů z jakéhokoli místa. Tím se dá parádně nacvičit kopací technika a přijít na způsoby, jak ohrozit branku z rozmanitých situací a vzdáleností. V cestě samozřejmě stojí i zeď, abyste měli simulaci skutečné akce dokonalou. Mimochodem – zeď v PES3 není jen kulisa k ničemu jako v jiných letošních fotbalech. Svou funkci plní se vším všudy a vy dokonce můžete v zápase nastavit, zda má nadskočit, zůstat stát, případně někdo nadskočí a někdo vyběhne vstříc střele apod. Ale to jen tak na okraj.

• Editace a neoficiální přídavky
O zabudovaném editoru jsem již krátce psal. Krom týmů je možno upravovat i samotné hráče, a opět v takovém měřítku, o kterém se vám ani nezdálo. Začíná to třicítkou základních parametrů a pokračuje umístěním v poli a dalšími taktickými možnostmi. Nebudu je rozebírat, ale je jasné, že tak lze vytvořit týmy a hráče v podstatě libovolné kvality a herní specializace. To potažmo dává tušit, že absenci oficiálních licencí půjde přímo ve hře s trochou píle nahradit a potěším informací, že první vlaštovky jsou už mezi námi. Reálné dresy hráčům (obrázek) obléknete stažením a instalací tohoto skoro padesátimegového balíku a současně s tím je můžete i přejmenovat na odpovídající skutečná jména fotbalistů.

Venku je i externí editor, který si můžete stáhnout rovněž přímo od nás. Dokáže editovat kde co, včetně hromadných změn ve statisatikách hráčů. Obdobných utilit a přídavků vychází v současné době celá řada a proto vás vedle naší sekce downloadů, kam jsme ty nejzajímavější přidali, odkážu i na fóra www.pesfan.com, kde se o nich dozvíte nejvíc. Další fanouškovská stránka věnovaná PC verzi hry je na této adrese, odkud pochází různé expandery pro demo, jež nastavují nekonečný herní čas, přidávají do hry libovolné týmy apod.

• Shrnutí všech kladů hry
Je čas zrekapitulovat dosud napsané. Jedoznačně se dá tvrdit, že PES3 je vynikající fotbal, který k tomu opravdovému má velice blízko. Výborně se hraje, parádně se na něj dívá a do stejné kategorie superlativů patří i trenérské a strategické možnosti. A co víc – až si ho zkusíte sami zahrát, odhalíte, jak to vše neuvěřitelně dobře funguje. Změna taktiky je sakra znát a celou hru posune zcela jinam. Čili nejde jen o kosmetiku pro vlastní pocit, ale opravdu se tak dá celé chování týmu a tím i vývoj zápasu rapidně změnit. Hrajete-li se slabým týmem (kam počítám i svůj Sokol Střelice) proti silnějšímu soupeři, uplatníte na něj úplně jinou hru než pro reprezentaci Francie. A nejlepší na tom je, že to vážně funguje.



I slabý tým si dokáže vytvořit šance a udržet zápas ve své režii, i za cenu betonování a hře na jednoho útočníka. Nastavíte-li mu naopak strategii zcela nevhodnou vzhledem k jeho schopnostem, ani si neškrtne. Kapitolou samou o sobě (a ve všech předchozích fotbalech velmi kritizovanou) jsou brankáři, kteří zde jsou zcela reální, a hlavně se při chytání chovají naprosto přirozeně a věrohodně. Už jsem zmiňoval možnost je ovládat, ale i bez tohoto manuálního pohonu hrají tak, jak byste čekali a leckdy i mnohem líp.

K tomu přidám systém únavy, kdy každá strategie má svá pro a proti a budete-li soupeře nutit se honit, po hodině hry bude jak mátoha a otevře vám prostor podstatně víc než na začátku zápasu. Prostě taktika je zde nedílnou součástí hry a to je senzační. Při hře zažijete nádherné fotbalové momenty, ať už zakončené brankou či spálením tutovky. Systém, jakým je PES3 naprogramován je neuvěřitelně variabilní a nikdy nevíte, co vám soupeř provede a jak se ta která akce vyvine. To, co platí na jedny nedělá s jiným týmem nic. Nádherná komplexní hra, která nadchne každého fanouška kopané.

Spoustu dalších zajímavostí jsem nenapsal prostě proto, že by sem všechny nevešly. I na tohle mám ale náplast a pokud byste rádi prostudovali podrobnějšího průvodce, stáhněte si tento PDF dokument, který se zabývá vším důležitým včetně takových detailů jako rozestavení jednotlivých týmů apod. Na jednom fanouškovském webu jsem narazil i na popis ovládání, který se šikne při testování dema, a pouhým nakouknutím zjistíte, že toho ve hře půjde dělat opravdu hodně. Nezalekněte se symbolů z konzolového ovladače - velice brzy si zvyknete co je křížek, kolečko či trojúhelník a nacvičíte skvělé akce.

• Z černé kroniky
Bohužel, ani PES3 se zatím neobešel bez dětských nemocí, které vás mohou místy obtěžovat. Předně Konami sami přiznali, že v programování pro PC nejsou příliš zběhlí a to se odrazilo jak na demu, tak i v plné hře. Správně ji rozchodit může být trochu oříšek, protože jednomu může hra běžet příliš pomalu, jinému šíleně rychle apod. Při problémech je potřeba si chvíli vyhrát s nastavením grafických ovladačů, synchronizací a případně i s rozlišením a grafickou úrovní přímo ve hře. Osobně se mi chovalo zcela jinak demo, plná hra i hra po instalaci prvního oficiálního patche. Ale řešení jsem nakonec vždycky našel, tak věřím, že stejně úspěšní budete i vy. V každém případě Konami na nápravách pracují a následné záplaty by měly brzy následovat.

Druhou ranou, která je ale celkem krutá, je absence multiplayeru. Ano, čtete dobře. Tato výborná hra bohužel nepodporuje hru po síti ani online a jediným způsobem jak si ji zahrát s živými hráči je sejít se až v osmi lidech u jediného počítače. Tohle je veliká škoda, kterou částečně vynahrazuje pouze fakt, že i hra s počítačem je výborná bez typizovaných akcí či spupidní AI. Na multiplayer si tedy budeme muset počkat asi až do příští verze. Škoda.


další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Trochu nedořešený je i systém opakovaných záznamů, který jednak ukládá zbytečně krátké herní úseky, navíc při přerušení hry vše staré odhodí a celý se zresetuje. Díky tomu nelze zopakovat ani uložit krásnou akci, která skončila střelou mimo branku právě proto, že se kopnutím míče do zámezí záznam vynuloval a není co přehrávat. Tohle je veliká škoda, neboť okamžiky, které před brankou zažijete, i když gól nepadne, jsou znamenité. Pro potěchu oka vás odkážu na několikaminutový videosestřih (10 MB nebo 22 MB, DivX), který jsem pro vás natočil. Trochu mne mrzí ještě zahrávání pokutových kopů, kde bohužel neudáváte sílu či přesnost střely.

• Závěr
Poslední zmínku na konto PES3 ještě věnuji jeho distribuci, kterou u nás má na starosti CD Projekt a hra bude k dostání v polovině prosince s českým manuálem. Pro někoho bude dalším zklamáním možnost koupit hru pouze na DVD, čili s tím spojená potřeba mechaniky, která tato média čte.

Na úplný závěr si dovolím citaci mého kamaráda, který hru rovněž testoval. Chtěl bych jí naznačit, jaká dokonalá překvapení budete u hry prožívat: „Ty vole, devadesátá minuta, hrajeme o postup, takže jde o všechno. Prohrávám 2:1 a kopu roh. Najednou koukám do vápna a tam dva golmani. Chvíli nevěřím očím a říkám si – sakra, bug! Ale pak se vzpamatuju a dochází mi, že můj golman prostě věděl k čemu se schyluje a tak mi přiběh v mé poslední šanci do toho vápna pomoct!“ Tak takový je PES3.

Autorovi závěrečného proslovu a mému kamarádovi Janu Křenkovi bych chtěl ještě speciálně poděkovat za tipy a pomoc při sestavování tohoto článku. Pokud se vám líbil, je to i jeho zásluha.

Stáhněte si: Demo, Patch, Tiscali video, Trailer, Cheaty, Přídavky pro plnou verzi nebo demo a průvodce hrou